Historie klubu

Tradice bruslení, krasobruslení, ale především bandy hokeje (s míčkem na větším hřišti a větším počtem hráčů na ledě) a hokeje kanadského sahá v českých zemích až na přelom 19. a 20. století, kdy se tyto sporty v našem městě pěstovaly za předpokladu vhodných klimatických podmínek hned na několika místech – hřiště mezi mosty, sokolské letní cvičiště za sokolovnou, kurty SK Turnov a dokonce i na nádvoří kasáren bývalo kluziště pro důstojníky a jejich rodiny. Hokej, s největší pravděpodobností bandy, byl poprvé v Turnově sehrán na konci roku 1901, alespoň tak o tom hovořil dlouholetý sportovní činovník Karel Jappl ve svém referátu, který 24. listopadu 1933 přednesl v klubovně hotelu Slavie na valné hromadě LTC (lawn-tennis club) Turnov. Pojizerské listy v lednu následujícího roku dokonce uvádějí, že je to mimo Prahu zcela unikátní jev a turnovští hokejisté se tak nejspíše řadí mezi první průkopníky tohoto sportu v Čechách.
Samotný hokejový oddíl (myšleno oddíl kanadského hokeje) vznikl v listopadu 1931 jako dílčí odbor LTC Turnov, který měl své zázemí na tehdejších tenisových kurtech mezi mosty, které většina současníků zná jako házenkářské hřiště na Jiskře. Tam také v neděli 31. ledna 1932 odehrál Turnov svá první dvě utkání. Do města zavítali hokejisté „A“ i „B“ týmu zavedeného Bruslařského klubu z Mladé Boleslavi, kteří nejprve mezi sebou před početným obecenstvem sehráli ukázkový zápas kanadského hokeje. Po úvodní exhibici nastoupil domácí tým LTC proti „A“ týmu hostí a prohrál 0:3. Následující střetnutí s boleslavskou rezervou skončilo podobně porážkou Turnova 0:4. Právě z důvodu odkazu na historii došlo v roce 2016 ke změně klubového názvu z BHK Turnov na HC Turnov 1931. V průběhu 30. a 40. let zde hrávala dvě mužstva mužů (I.a a rezerva), dorostenci a později i žáci. Turnovský oddíl v tomto období nastupoval do soutěží Severočeské hokejové župy, kde se utkával s tradičními soupeři jako např. BK Mladá Boleslav, ZK Jičín, SK Bakov nad Jizerou, Dolnobousovský SK, SK Polaban Nymburk a SK Brandýs nad Labem. Později, když se lední hokej stával v našem regionu stále populárnějším, přibývá i SK Rovensko pod Troskami, SKI klub Jilemnice nebo SK Železný Brod. Když byla mistrovská utkání odehrána a počasí to umožňovalo, sehrál tým LTC Turnov také spoustu přátelských utkání s týmy z okolí, namátkou Eislaufverein Liberec, Rapid Růžodol, Gablonzer E. W., Latorica Mnichovo Hradiště atd. Velmi často se ale stávalo, že mistrovství župy nebyla z důvodu oblevy dohrána.
Nedílnou součástí každé bruslařské sezóny byl oblíbený karneval na ledě, určený především nejmladším bruslařům, jehož pořadatelství také spadá do bohaté činnosti LTC Turnov. V neslavných dobách protektorátních družstvo dorostenců hrávalo Soutěž Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Na začátku února 1944 se naši dorostenci poté, co se stali mistry Severočeské hokejové župy, zúčastnili finále Týdne ledních sportů na pražské Štvanici, který opět pořádala výše uvedená nechvalně proslulá propagandistická instituce. Z dvanácti zúčastněných týmů (např. LTC Praha, SK Polička, DSK Třebíč, Ostravská Slávie, HC Písek aj.) rozdělených do dvou skupin skončili turnovští bohužel na posledním 6. místě.
V množství článků Pojizerských listů z průkopnického období hokeje v Turnově se objevuje více známých jmen turnovských hráčů (namátkou brankář Kosnar, obránci Formánek a Wacht, forvardi Schömmer, Roštejnský a další), u jednoho z nich bych se rád trochu zastavil. 13. července uplynulo 71 let od úmrtí Ludvíka Koška, jednoho z mladých nadějných hráčů meziválečného turnovského hokejového týmu. Ludvík Košek, věrný své vojenské přísaze, v červenci 1939 emigroval přes Polsko do Francie, kde se přihlásil do cizinecké legie a následně k letectvu. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl přijat do 311. bombardovací perutě RAF. Jeho bombardér Liberator „L“ BZ 717 se při návratu z operačního letu 13. 7. 1944 zřítil a zahynula v něm celá devítičlenná posádka. Ludvík Košek je pohřben na vojenském hřbitově Weston Hill v Plymouthu, jeho symbolická urna je součástí Památníku zahraničních letců v Prostějově, pamětní deska pak na rodinném hrobě na Mariánském hřbitově v Turnově. Koškovo jméno je také uvedeno na památníku regionálním letcům RAF ve vestibulu Muzea Českého ráje ve Skálově ulici. Ludvík Košek čtyřikrát obdržel Československý válečný kříž, dále Československou medaili za chrabrost, navíc je nositelem britského odznaku Good Conduct Badge. V červenci 1946 byl In memoriam povýšen na poručíka letectva v záloze. Od roku 1947 byl na turnovské Jiskře pořádán Koškův hockeyový turnaj jako vyjádření úcty k bývalému hráči LTC Turnov. Prvního ročníku, který mimo jiné proběhl pod záštitou britského velvyslanectví, významných velitelů československých letců ve Velké Británii div. gen. Aloise Vicherka a div. gen. Dr. Karla Janouška a dalších významných osobností a institucí, se 2. února 1947 zúčastnilo i Armádní družstvo, včetně tehdejších reprezentačních hvězd Vladimíra Zábrodského, Stanislava Konopáska a Karla Stibora. Všichni tři pánové se pak o několik dnů později (15. – 23. února) na Mistrovství světa v Praze stali mistry Evropy a mistry světa. (V závorce uvádím, že turnovskému LTC na tomto turnaji „vojáci“ nadělili 14:0, Jičínský SK si odnesl debakl 38:7.) V roce 1952 se Koškův turnaj konal v Turnově naposledy, důvody jsou celkem nasnadě – britský pilot se do komunistické šablony válečného hrdiny už poněkud nehodil.
Bohužel na počátků 70. let, zde organizovaný výkonnostní hokej na dlouhou dobu skončil. K částečnému obnovení hokeje v Turnově došlo v roce 1999, kdy bylo zaregistrováno několik mládežníků, kteří působili nejprve v Rovensku pod Troskami a později v Lomnici nad Popelkou.
V roce 2005 došlo k obnovení organizovaného výkonnostního hokeje v Turnově. Bruslařský a hokejový klub Turnov byl založen 21.6. 2005 v restauraci U Luků, známé pod názvem Alcron. Klubovými barvami byly zvoleny černá, oranžová a světle modrá. Za cíl si vytkl sdružit pod jednu hlavičku oddíly ledního hokeje z okolí a širokou bruslařskou veřejnost. Hlavním účelem BHK Turnov je snaha svojí činností rozvíjet bruslařské a hokejové dění na Turnovsku a upozornit na neexistenci zimního stadiónu v Turnově. První mužstvo mužů, které se skládalo za pochodu, se přihlásilo do dvou soutěží, a to do krajského přeboru Libereckého kraje, kde startovalo šest mužstev, a do druhé krajské ligy Královéhradeckého kraje, kde startovalo devět mužstev. Hráčský kádr byl složen převážně z hráčů, jejichž kluby se ze soutěže odhlásily, a to ze Železného Brodu a z Rovenska pod Troskami. Zbytek doplnili hráči z okolí a hráči, kteří prošli organizací velkých klubů - jako je Liberec a Litvínov, nebo malých - jako je Vrchlabí, Varnsdorf a Roudnice nad Labem. Naše domácí zápasy jsme až na jeden případ odehráli na zimním stadionu v Lomnici nad Popelkou. V naší první sezoně jsme odehráli celkem 22 mistrovská utkání a 2 přátelská utkání. Z 22 utkání jsme 4 utkání vyhráli, 1 remizovali a 17 prohráli. Oba přátelské zápasy, které jsme sehráli před začátkem sezony se Slovanem Frýdlant, jsme prohráli. Náš vstup do krajských soutěží nebyl špatný, první zápasy jsme hráli dobře a některé i vyhráli. To nás na začátku sezony nabudilo a my si mysleli, že se budeme pohybovat v horních patrech tabulek v obou soutěžích. Ale velice brzo přišlo vystřízlivění, přestalo se dařit a v obou soutěžích jsme nakonec skončili na posledních místech. V rozjeté sezoně se projevily porodní bolesti týmu. Když se přestalo dařit, tak někteří hráči přestali jezdit, někteří zase nebyli ochotni jezdit na venkovní utkání, nejraději by hráli jenom doma. Ven jezdila prakticky třetí a čtvrtá pětka, takže na výsledcích to bylo hlavně v závěru sezony znát. V sezoně se také několikrát změnil kapitán týmu, a to hned sedmkrát! Začal Martin Mikule a pokračovali Honza Vrba, Jirka Šmucr, Míra Kučera, David Řezníček, Michal Hájek a končil Míra Kapoun. Celkem  za nás nastoupilo v sezoně 2005-2006 43 hráčů, což je přece jenom příliš.
V roce 2005 se také začalo formovat družstvo přípravky, které vlastně v sezóně 2005-2006 jen trénovalo. Trenéry v té době byli pánové Jaroslav Chramosta, Radek Kopecký a Pavel Mlejnek.
V sezóně 2006-2007 družstvo mužů opět nastupovalo ve dvou soutěžích. A to v krajském přeboru Libereckého kraje a ve druhé krajské lize Královéhradeckého kraje. Bohužel se opakovala stejná situace jako v naší první sezóně. Doma hrálo mužstvo prakticky v nesilnější možné sestavě, ale venku nastupovalo prakticky naše „B“ mužstvo. V krajském přeboru Libereckého kraje jsme obsadili slušné třetí místo ze šesti týmů. V Královehradeckém kraji jsme skončili na posledním desátém místě. Asi vyvrcholením našeho účinkování v této soutěži bylo naše poslední domácí utkání s týmem Sokola Čestice. Toto utkání jsme odehráli jen v šesti lidech do pole. Zbývající část hráčského kádrů se na náš zmar koukala pouze z tribuny Libereckého zimáku.
Přípravka pod vedením zkušených trenérů pilně trénovala a v sezóně 2006-2007 se zúčastnila pár turnajů, kde si vedla velice dobře. Na většině z nich skončila v polovině tabulky.
Sezóna 2007-2008 byla z našeho pohledu zatím nejúspěšnější co se týče družstva mužů. Tentokrát jsme se přihlásili jen do soutěží v Libereckém kraji. Toto rozhodnutí se ukázalo jako krok správným směrem. Konec sezony jsme zakončili na krásném druhém místě, kdy jsme ve finále podlehli ve dvou zápasech mužstvu VTJ Liberec.
Přípravka v sezóně 2007-2008 se zúčastňovala turnajů už od začátku sezóny. Sehranost, už ve společné třetí sezóně, se začala konečně projevovat. Na většině turnajů naše naděje obsazovali přední příčky.
Rok 2008 byl konečným pro naše družstvo mužů v oficiálních soutěžích pořádaných ČSLH. Po pěti odehraných kolech jsme museli odstoupit z krajského přeboru Libereckého kraje. Důvodem odstoupení nebyly finanční důvody, ale důvody personální. Po odchodu poloviny kádru se nám nepodařilo vhodně doplnit náš hráčský kádr. Nenašli jsme dost hráčů ochotných prát se v této soutěži o výsledek.
Sezóna 2008-2009 byla ovšem velice úspěšná pro naše jediné mládežnické mužstvo, které vyhrálo krajský přebor třetích tříd Královehradeckého kraje. Níže je článek, který vyšel v místním tisku a vystihuje přesně rozpoložení v našem klubu po tomto úspěchu.

Přípravka BHK Turnov vítězem! I poraženým, končí …

Mladí turnovští hokejisté v sobotu 28. února úspěšně zakončili svou účast v krajské soutěži Královéhradeckého kraje. Na „domácím“ ledě v Lomnici nad Popelkou dosáhla přípravka BHK Turnov historického úspěchu, bez patřičného zázemí tuto soutěž vyhrála! Čísla mluví jasně: 22 zápasů, 17 vítězství, 1 remíza, 4 prohry, suma sumárum 1. místo. Na tento úspěch vzhledem k podmínkám, se kterými se turnovský hokej potýká, nebude jednoduché navázat. Cestu k vítězství lemovala řada překážek. „Úroveň ostatních týmů je velice dobrá, mají zázemí. Není tam parta, která by trénovala na odkrytém stadionu. To, že jsme vyhráli, je hokejový zázrak,“ říká jeden z trenérů turnovských minihokejistů Radek Kopecký. Tréninkové podmínky nebyly ideální. Vstříc vyšla Lomnice nad Popelkou a Jablonec nad Nisou, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že turnovští hráči rozšíří řady jejich týmů v další soutěži. Takže se trénovalo už od prázdnin, i když za humny. Sedm hodin týdně strávené na ledě, čtyřikrát trénink, v sobotu zápas. A odměna? Snad jen pocit z dobře vykonané práce, která má opravdu smysl. Třešinkou na dortu pak zůstává předání medailí a poháru Krajským hokejovým svazem vítězům (BHK Turnov) dne 6. března na Hokejovém plese v Mašově.
Co se bude dít dál? V Turnově nic! Další sezonu musí hrát kluci na velkém kluzišti, pět na pět (plus brankař), a tyhle podmínky zde nejsou, což znamená, že tým končí. „V Turnově to nejde udržet už kvůli tomu, že tady není zimní stadion. Varianta, že by tým fungoval v zajetých kolejích, na hokejových plochách v blízkém i vzdáleném okolí, je časově i finančně náročnější než dosud. Navíc jsou stadiony v okolí naprosto vytížené,“ komentuje situaci Zdeněk Nevosad, vedoucí družstva přípravky BHK Turnov. Umístění jedenácti hráčů nebude problém, vzhledem k výsledkům je o ně velký zájem. Je škoda, že tato přípravka je první a poslední zároveň. Trenér Radek Kopecký dodává: „Šli jsme do toho srdcem. Sešla se mimořádná parta lidí, kteří do toho dali všechno. Tým fungoval jako celek, včetně rodičů, zázemí, bylo to neuvěřitelné. Když jsme začínali, doufali jsme, že tady do tří let bude zimní stadion, jak nám původně bylo přislíbeno. Mysleli jsme, že budeme pokračovat dál, nabírat další ročníky… Ale nic se neděje a vše upadá v zapomnění. Pokud bychom chtěli znovu vzít děti předškolního věku, nemáme jim v Turnově co nabídnout. My je tady budeme tři roky drilovat a oni pak půjdou pryč…“ Konečné slovo v desetileté debatě ohledně kryté zimní plochy nejen pro turnovské hokejisty (ale i pro občany) musí vyslovit povolanější. Tradice tohoto sportu má však v Turnově pevné kořeny i své příznivce. A proto doufejme, že své příznivce najde i tolik diskutovaný „zimák“. A nemusí to být projekt megalomanský, takový „normální“ zastřešený zimní stadion se dá pořídit za 60 milionů korun.
Laskavý čtenář promine, ale tři roky natolik přínosné práce nelze opustit bez povšimnutí. Velké DÍKY patří BHK Turnov, sponzorům turnovského minihokeje, rodičům a samozřejmě dospělým zúčastněným, pánům Chramostovi, Mlejnkovi, Šimůnkovi, Nevosadovi, Kopeckému a Šaškovi. (Poslední dva jmenovaní působili v roli trenérů.) Snad jejich nadšení neutrpělo zranění neslučitelné s dalším hokejovým životem u nás v Turnově. A mladí borci? Jen tak dál!! HOŠI DĚKUJEME!

Sezónu 2009-2010 přineseme později.